Nakonec jsem to vždy zvládla... aneb školní rok na áčtyřce
V ExpeS máme za to, že reflexe a potažmo sebereflexe je pro kvalitní výuku klíčová a je to tedy něco, s čím se jako studenti i průvodci denně setkáváme, občas potýkáme… a průběžně se to učíme. Hledáme způsoby, jak na to, aby byla zpětná vazba účinná, tedy nejen upřímná, ale také motivující a inspirující. Na konci obou pololetí každý student sepisuje reflexi svého studia a ta pak tvoří stěžejní část vysvědčení, které má u nás slovní formu. Přesto, že se rozhodně nejedná o nejoblíbenější součást výuky, věříme, že je to aktivita velmi přínosná. A to nejen pro samotného studenta. Studentské reflexe mohou být přínosné všem, kteří mají možnost si ji přečíst, ať už se jedná o spolužáky, průvodce či rodinné příslušníky. Věříme, že podobně je tomu u závěrečné reflexe naší studentky Terky H., jejíž plné znění se souhlasem autorky zveřejňujeme. Děkujeme Teri😊
Tak tu stojím zas, na konci roku, prázdniny přede mnou a spousta zážitků a nových zkušeností za mnou. Mnohokrát jsem v průběhu roku vystoupila z bezpečí své komfortní zóny a překonávala své hranice. Učila se vést ateliéry a být dobrým moderátorem a aktivním členem. Účastnila se kvalitních i horších ateliérů, zajímavých kurzů i těch, které byly zkrátka krokem vedle. Jezdila na expedice městské i v přírodě, užívala si i litovala volby. Trávila čas s kamarády ve škole i mimo ni. Pracovala na úkolech hned po zadání i nedlouho před odevzdáním. Připravovala ateliéry, kurzy i expedice na zapisování. Byla součástí výběrových řízení se zájemci o studium. Pracovala na svém individuálním projektu a plánovala adapťák na další školní rok. Byla na prvním maturitním plese naší školy.
Jak už bývá zvykem někdy jsem se výzev bála, myslela si, že to nedokážu, že je to až moc velké, ale nakonec jsem to vždy zvládla. Nebojím se jezdit vlakem ani čímkoliv jiným, v metru si v klidu čtu knihu i během přestupu a na Hlaváku vím přesně, kde najdu nástupiště jižní či severní. Vím jak fungují elektronické jízdenky či jak se vyhnout pokutě. Vím, jak velké časové rezervy jsou skutečně potřeba, a nedělá mi problém balit si v den odjezdu. Umím si zorganizovat čas, abych vše zvládla a vyhla se tak nepříjemnostem. Naučila jsem se, jak zachovat klid ve stresových situacích a používám to v praxi i ve svém osobním životě. Vím, jak se chovám ve chvílích krizových či při nedostatku jídla, signálu, tepla i spánku. Umím podpořit skupinu i udržovat dobrou náladu. Raději si vybírám práci samostatnou, jelikož mým největším parťákem kdykoliv a kdekoliv jsem já sama. Mám ráda zpětnou vazbu od průvodců a naopak jsem pořád nepřišla na chuť reflexím.
Tereza H.