Diamanty Afriky

Dnes bych s Vámi ráda sdílela mé pocity a poznatky z úplně prvního ateliéru, který jsem absolvovala. 

Na úvod ještě popíšu, jak takový ateliér vypadá. Každý ze studentů a průvodců může navrhnou téma, kterým se chce zabývat. Poté to jako celá škola odhlasujeme a vybereme si ten, jenž je nám nejvíce sympatický. Jedno ateliérové období trvá tři týdny a náplň dnů si připravují samotní studenti. Kdybych to zkrátila, tak navzájem učíme své spolužáky. Na konci období prezentujeme naše poznatky ostatním ve škole.  

Když se prezentovaly návrhy, hned mě oslovil ateliér Diamanty Afriky. Navrhl ho můj spolužák Jáchym. Moc se mi líbila témata, která vybral, abychom se jim v průběhu ateliéru věnovali, protože jsem o nich skoro nic nevěděla. Naštěstí neoslovil jen mě, ale i další studenty, a tak se ateliér otevřel.

První den ateliéru si pro nás Jáchym nachystal prezentaci o jeho cestě do Tuniska, a taky jsme si povídali o tom, kdo má jaké zážitky z návštěvy Afriky. Poté jsme se rozdělili na skupinky a každý následující ateliérový den si vzala na starost jedna skupina (jen ještě dodám, že vyhrazený čas na ateliéry je v pondělí a ve čtvrtek dopoledne). Během zbylých dnů jsme probírali tato témata: Afrikakorps, apartheid v JAR, Libye, genocida ve Rwandě a migrace ptáků do Afriky. V rámci dne Libye nás navštívil velvyslanec v Tunisku a Libyi Jan Vyčítal, který nám povídal o občanské válce v Libyi a celkově o situaci, jaká tam teď panuje, ale také o Africe jako celku, o vlivech ostatních států na Afriku a mnoho dalšího. 

Vždy ještě před samotnou hodinou jsme dostali  od jedné ze skupin zadanou tzv. asynchronní prací hlavně v podobě filmu nebo dokumentu, což mi přišlo velmi efektivní. Jeden z filmů, který jsme díky ateliéru zhlédli, byl Film Hotel Rwanda. Pojednával o masovém vyvražďování etnické skupiny Tutsiu. Určitě to není film k relaxování - v každém z nás zanechal hlubokou stopu a perfektně nastínil téma a atmosféru.

Poslední den si pro nás Jáchym nachystal hru Riskuj! Ve hře byly otázky úplně z celého ateliéru, takže jsme si naše nově nabyté vědomosti mohli v jedné hodině všechny zopakovat. 

Na závěr bych ráda svými slovy shrnula tento můj úplně první ateliér v životě. Zajímavých informací, které jsem se od svých spolužáků dozvěděla, bylo vážně nespočet. Náplň všech dnů byla pro mě moc obohacující a zároveň zábavná. Je to skvělá část výuky a já se moc těším na další období ateliérů.

Karolína Černínová

(Foto: Sutirta Budiman, Unsplash)