Jak trávíme čas ve sněhu

Jak trávíme čas ve sněhu

V únoru jsme se vydali do Krkonoš na expedici. Vybrali jsme si Kantorku. Je to chata, která se nachází v Krkonoších. Byla postavena na kopci s nádherným výhledem na les, údolí i hory. Nejkrásnější bylo sledovat západy slunce z oken pokojů. Úskalím ovšem bylo zdolat cestu, která vede na Kantorku. Část cesty se dala využít sedačka a dalších x km s batohem na zádech a se sněžnicemi pěkně k chatě. Sedačku využili studenti, kteří přijeli až v pondělí. Nedělní příjezd zahrnoval výstup kompletní, bez pomoci sedačky pro lyžaře. 

Součástí této expedice byl i výstup na naši nejvyšší horu - Sněžku. Což je asi osm kilometrů chůze do kopce. Ke Sněžce jsme většina vyšli na sněžnicích a ostatní na běžkách. Když jsme přišli na rozcestí, měli jsme možnost vyjít Sněžku až na vrchol. Ti, kteří se na to necítili, si mohli zajít na oběd rovnou a poté se vrátit zpět na chatu. Po cestě ze Sněžky si ti, kteří chtěli, mohli Sněžku sjet po zadku. I když tento den byl extrémně náročný, tak jsme si ho všichni užili. Druhý den skoro nikdo nemohl chodit. 

Také jsme dostali přednášku o lavinovém nebezpečí. První část byla o tom, jak dostat někoho z laviny. Důležitá informace byla také, že pokud se někdy pod lavinu dostaneme, tak volání o pomoc bude k ničemu, protože nás nikdo neuslyší. Snažení se zpod sněhu dostat nás jen vyčerpá. Místo toho si máme udělat prostor kolem obličeje, abychom mohli lépe dýchat a čekat, než nás někdo zachrání. K tomu, abychom někoho zachránili, budeme potřebovat lopatu, vysílačku a lavinovou sondu. Po přednášce jsme si vykopali díru ve tvaru U, abychom zjistili, jestli vlastnosti sněhu v tomto místě mohou vést k utržení laviny. Tento den ale nebezpečí laviny nehrozilo. 

I přesto, že tato expedice byla velice fyzicky náročná, tak jsme celý týden zvládali bez zranění. Bohužel při cestě zpět bylo pár pádů s modřinami. Všichni jsme si to řádně užili a byli rádi, že jsme jeli.